INSOUND.eu Club: Jste nepřihlášen(a). Můžete se zaregistrovat zde.

INSOUND.eu - web-magazín o elektronické taneční hudbě

Jméno Heslo
Poslední fotky
pixel
Armin Only: Embrace - 7.5.2016

armin_embrace2016_032.jpg

Vloženo 12.05.2016
Nejnovější klipy
pixel
Náhled klipu Armin van Buuren feat. Conrad Sewell - Sex, Love & Water
02.02.2018
Náhled klipu ATB feat. Sean Ryan - Never Without You
28.12.2017
Náhled klipu Charlotte Gainsbourg - Deadly Valentine
03.12.2017
Náhled klipu Cosmic Gate & Sarah Lynn - Folded Wings
25.11.2017
Náhled klipu Markus Schulz presents Dakota - The Spirit of the Warrior (Transmission 2017 Theme)
20.11.2017
Více...
ClipZone TV [znovu nové]
TOP 10 umělců
pixel
DJ / umělec (profil)
Indecent Noise 9.56
Bryan Kearney 9.5
Darren Porter 9.38
Simon Patterson 9.35
Ferry Tayle 9.3
Giuseppe Ottaviani 9.18
Ahmed Romel 9.14
Arctic Moon 9.07
Armin van Buuren 9.06
James Dymond 9.06
pixel
SoundART - hudební produkce, tvorba spotů, jinglů, audio presetů a samplů
Luboš Novák - www.lubosnovak.net
pixel
pixel

Above & Beyond - Common Ground

Konečně je to tady! Trio Above & Beyond vydalo své oficiálně čtvrté album s názvem Common Ground. Jak zní? To se dozvíte v této recenzi.

Všichni víme, že trojka Above & Beyond toho za sebou má daleko víc, než "jen" čtyři alba, o kterých jsem v úvodu mluvil. Takový mezi stupeň v podobě alba u projektu OceanLab vytvořil v roce 2008 obrovský kolotoč úspěchů. Stejně tak i nádherné akustické požitky, které nám tato trojka v podobě dvou alb připravila spolu se symfonickým orchestrem, je něco, na co se prostě nezapomíná. Jenže, i přesto, je třeba podotknout, že kluci měli opravdu co dělat, aby pokořili úspěch posledního regulérního alba We Are All We Need, které se dočkalo i nominace na slovutnou cenu Grammy. Podařilo se jim to? Popravdě těžko říct...album jsem poslouchal několikrát za sebou a níže Vám přináším své pocity.




Jono Grant, Paavo Siljamäki, Tony McGuinness předtím, než vydali toto album, rozjeli solidní kampaň s názvem Common Ground a představili pět singlů. Z toho čtyři vokálové. Ona je to vlastně jednoduchá matematika. Na albu je 13 skladeb a z toho tři jsou bez vokálů. Mají to rádi a já se na ně za to vůbec nezlobím. Dokonce se vrací i ke svým oblíbeným zpěvákům a za to se už vůbec nezlobím. Naopak. Nicméně vydání singlů před vydáním alba způsobilo, že jsme takřka půlku věcí znali. To ale nemusí nutně být na škodu, protože kvalitu alba dělá album samotné a to je poskládáno velice šikovně. Kluci totiž instrumentální záležitosti zařadili na začátek, na konec a přesně doprostřed. Zbytek vyplnili zpívanými motivy, které podpořili nám dobře známé hlasy od Zoë Johnston (No One One Earth, Good For Me, We Are All We Need), Richard Bedford (Thing Called Love, Sun and Moon), Justine Suissa (komplet projekt OceanLab) a jedné čestné výjímky - Marty Longstaff - nově objeveného talentu, u kterého předpokládám i další singly v podobném duchu.




Takže suma sumárum, v rámci tracklistu album na první pohled vypadá velice zajímavě a nápaditě. Při poslechu už jsem se ale v té nápaditosti trošku ztrácel. Záměrně jsem Vám výše u zpěváků a zpěvaček uvedl v závorce předchozí úspěchy. Hlavně asi proto, že si úplně nejsem jistý, jestli jakákoliv skladba z tohoto alba předčila tyto předchozí fláky. Hudba je to bezesporu hodně kvalitní. Kluci umí umě připravit jednoduchou melodii, orchestrální podkres, kvalitní a nápadité texty, ale já jsem se vždycky ve druhé půlce alba tak nějak ztrácel. Až na několikerý poslech jsem uznal, že album je to hodně slušné. Nicméně na předchozí We Are All We Need určitě nemá. To snad kluci stvrdili se samotným pekelníkem rohatým...




Celkově vzato na albu vládne silná melancholická nálada. Ta je slyšet a cítit snad z každé vokálové skladby. Můžeme ale říct, že to vlastně není vůbec nic nového. Above & Beyond se takto prezentovali vždycky a nevidím důvod, proč by to teď měli měnit. Common Ground je poslechově spíše odpočinkovou záležitostí, ale opět dokazuje, jak důmyslnými skladateli kluci jsou. Oceňuji také to, že se opět sešli se známými hlasy, což musí nadchnout především samotné fanoušky této bandy. Jako celek album funguje poměrně obstojně, ale co mě trápí, tak skutečnost, že pokud jej budete poslouchat na jeden zátah, tak se po skladbě Is It Love? (1001) začnete trošku ztrácet. Svojí decentností a svým způsobem i monotónností album přichází o post jedinečnosti a nechává na sebe uvalovat mlhu průměrnosti, což je vlastně hrozná škoda, protože i ve druhé polovině jsou zajímavé kousky. Možná i zajímavější, jak v první polovině.




Závěr alba pak opravdu zpomaluje s nejpomalejší skladbou alba - Always, která začíná jak Scientist od Coldplay. To ale klukům za zlé nemám, protože titulní Common Ground uzavírá kruh této "společné půdy", od které jsme všichni pravověrní dostali to, co jsme si představovali. Žádné hluboké experimenty. Ryzí trance chill-out pohodičku, která rozšíří portfolio trojky, která patří do zlatého období tranceu a pořád si drží svůj osobitý styl, za což si zaslouží sklidit celou řadu uznání a poděkování. Já jim tímto děkuji za placku, která není špičková, ale v rámci Above & Beyond je rozhodně kvalitní a určitě se jen tak někde neztratí.




Tracklist:
1. The Inconsistency Principle
2. My Own Hymn (feat. Zoe Johnston) 8/10
3. Northern Soul (feat. Richard Bedford) 8/10
4. Naked (feat. Justine Suissa) 7/10
5. Sahara Love (feat. Zoe Johnston) 9/10
6. Happiness Amplified (feat. Richard Bedford) 7+/10
7. Is It Love? (1001) 6/10
8. Cold Feet (feat. Justine Suissa) 8/10
9. Tightrope (feat. Marty Longstaff) 7+/10
10. Alright Now (feat. Justing Suissa) 8+/10
11. Bittersweet and Blue (feat. Richard Bedford) 8/10
12. Always (feat. Zoe Johnston) 7/10
13. Common Ground




Celkové hodnocení: 7,5/10
Datum vydání: 26/01/18


Anjunabeats

Nejlepší skladby alba:

Alright Now - Rozhodně živější a zábavnější skladba s Justine Suissa, než Naked. Také nápaditější a mám i pocit, že si zde s hlasem Justiny daleko více hrají. Za mě také jedna z nejlepších skladeb na albu

Sahara Love - No a pokud bych se měl zaměřit na každou zpěvačku jednotlivě, tak se Zoe Johnston je nejlepší kousek na albu právě tento. Rázná basová linka, baskytara v pozadí utvářející melodii a zastřený hlas Zoe, který mě uhrane snad i kdyby zpívala šansón.

Northern Soul - K Richardovi se mi vždycky dostávalo nejhůř, přitom nemá vůbec špatný hlas. To ostatně dokazuje i ve skladbě Northern Soul, jejíž obsah je poměrně jednoduchý, ale jakmile uslyšíte titulní "take my soul" z úst Richarda a následný odpal, tak budete nadšeni. Takovej drajf tu žádná jiná skladba nemá.

Translator

Nejbližší akce
pixel
Sobota 24.2.
Trancextasy with Solarstone
Solarstone, TBA
EXIT Club, Brno

Kompletní přehled akcí

Trancenation 2018



Zaujal vás tento web? Chcete se stát jeho součástí? Píšete o hudebním dění, či děláte něco jinak zajímavého a máte pocit, že se to sem hodí? Máte nějakou připomínku či návrh? V tom případě neváhejte a kontaktujte nás.
Můžete si také vložit naše ikonky
a uložit si nás do Oblíbených. RSS můžete odebírat zde.
  ©2006 - 2017 INSOUND.eu, ©1998 - 2007 Vizitheque.net
Informace, které vás pohltí.
  Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užívání, byť jen části obsahu, bez písemného souhlasu redakce, je striktně zakázáno.