 | Trancefusion: A Dream Come True - 14.4.2012
Vloženo 17.04.2012 |
|
|
| |
| | Dash Berlin - The New Daylight |  Dash Berlin o sobě tvrdí, že vytvořil jakýsi zvláštní sound, kterým se prezentují právě Till the Sky Falls Down a Man On The Run. Na těchto dvou skladbách je ten originální sound víceméně dost slyšet, ale co ten zbytek? Když už má udělat album, tak ho má sakra dělat pořádně a ne tak, jako mu vyšel jeho debut na Armadě, který rozhodně mezi ty lepší alba patřit nebude. Proč si povíme dále…
Zásadní krok tohoto alba je hlavně v bodu, kdy se snaží upoutat i trošičku jinak, ale s pokusem neměnit styl, přičemž vlastně z poklidné, příjemné a takřka Shahovské atmosféry udělá utahané, nicneříkající, monotónní a neskutečně nudné album a to je veliká škoda. Album samotné by se mohlo prezentovat jako z 85ti procent vokálová věc, kdy ten zbytek jsou vlastně dvě nevokálové skladby, tedy titulovka The New Daylight a práce s Djem Remy s názvem Renegade (což je mimochodem největší průser na albu). Album samotné by se poslechově hodilo například do auta, kdy bych si album celé poslechl, možná bych si kdeco pobrukoval, ale z výsledného celku bych si vlastně absolutně nic nepamatoval. Texty, které mu odzpívali i vcelku vzorové zpěvačky jako například Susana nebo Emma Hewitt, možná zaujmou, ale pochybuji, že mi utkví v paměti jako výše zmíněná věta: „Till the sky falls down“. Právě skladba Waiting s hlasem Emmy Hewitt se stala třetí singlovkou tohoto alba a hodlám si troufnout říct, že alespoň něco tu pan producent neposral.
Sympatické na celku s názvem The New Daylight je fakt, že album není zase až tak úplně stereotypní, a to rozhodně není na škodu, i když nudné v druhé půli je dost. Objeví se tu sice plno vokálovek, některé ucházející, některé naopak příšerné. Dále se v seznamu objeví dlouho očekávaná skladba, kterou se projekt Dash Berlin honosil už dlouho poté, než vůbec vyšla. Respektive měl to být takový malý tahák na album, kdy jedna ze skladeb měla být předělávka starší pecky. Dash Berlin nakonec odkrouhli Janeiro a upřímně se jim to vcelku povedlo. Mě to rozhodně bavilo, ucítil jsem v tom trošek příjemné atmosféry, která mi v druhé půli alba strašně chybí. No a v neposlední řadě nesmím pozapomenout na práci s DJem Remym s názvem Renegade, i když je to neskutečný děs. Čím toto album prochází, tkví hlavně ve stavbě všech skladeb. Jako kdyby každá z nich byla načatá, vcelku dobře zpracovaná, ale ve výsledku z nich nevyšlo vůbec nic. Je otázka, zdali práce byla odfláknuta nebo to lépe prostě nešlo. Přikláněl bych se spíše k té první možnosti.
Rozhodně bych album nechtěl nijak hanit, i když se vlastně stalo. Nebýt toho, že se Jeffrey Sutorius na obalu předvádí, jako Aštar Šeran při výstupe ze své vesmírné lodi pozdravujíc svojí vesmírnou sektu, možná bych už od počátku neměl na tuto placku krapet negativní mínění. I když obal vlastně nic nepředznamenává. Očekávat se dalo hodně a věřím, že pár zajímavých, zřejmě jen vokálových skladeb, si z alba zapamatuju. Znovu si ho už ale nejspíš pouštět nebudu, nevidím důvod proč.
Tracklist:
1. Till The Sky Falls Down 8/10
2. Man On The Run (with Cerf, Mitiska & Jaren) 8/10
3. Wired (feat. Susana) 7/10
4. Waiting (feat. Emma Hewitt) 7/10
5. Never Cry Again 5/10
6. To Be The One (feat. Idaho) 1/10
7. End Of Silence (feat. Rowald Steyn & Nina Deli) 4/10
8. The Night Time 5/10
9. Renegade (feat. DJ Remy) 0/10
10. Janeiro (feat. Solid Sessions) 8/10
11. Feel You Here 6/10
12. The New Daylight 5/10
13. Surround Me 5/10
Celkové hodnocení: 5/10
Nejlepší skladby alba:
Till the Sky Falls Down, Man on the Run – tak nějak samozřejmost :-)
Wired – skladba s nejzajímavějšími zvuky a samply
Janeiro – fajnová předělávka
Nejhorší skladby alba:
To be the One – strašný, ale naprosto příšerný vokál, nechápu, kde toho zpěváka vyhrabali, o to horší, že kapela Idaho už přes deset let v Americe normálně funguje
Renegade – hrůza a děs bez melodie, vůbec se to k projektu Dash Berlin nehodí
|
|
| |
|
| |
| nemá avatar |
05.10.2009 07:25:52
Sorry kolego, dovolím si oponovat, páč podle mě The New Daylight není takový průser, jak píšeš. Je fakt, že si Jeff svými debutovými singly nasadil laťku hodně vysoko, ale tolikrát ji na albu neshodil. U mě rozhodně pro svoji náladu a vymakaný sound ještě nějakou dobu hrát bude  |
| nemá avatar |
05.06.2010 22:15:23
jedna z Alb v tom roce co za neco stala |
|
|
|
| | | Sobota 19.5.
Sensation Innerspace
Axwell, Sander van Doorn, Mark Knight, Deniz Koyu, Daniel & Juan Sanchez, Mr. White
O2 Arena, Praha
Kompletní přehled akcí
|
|
www.decadance.cz
| RadioShows právě teď |  |
Zaujal vás tento server? Chcete se stát jeho součástí? Píšete o hudebním dění, či děláte něco jinak zajímavého a máte pocit, že se to sem hodí? Máte nějakou připomínku či návrh? V tom případě neváhejte a kontaktujte nás.
Můžete si také vložit naše ikonky
a uložit si nás do Oblíbených.
RSS můžete odebírat zde.
|
Facebook
MySpace
Twitter
Google záložka
Oblíbené
Linkuj!
Spustit RadioPlayer