 | Trancefusion: A Dream Come True - 14.4.2012
Vloženo 17.04.2012 |
|
|
| |
| | Report z podzimní Trancefusion |  Dějištěm druhé transfúze taneční energie do žil české elektronické muziky se v sobotu 8. října stala pražská Incheba aréna na Výstavišti. Po fantastickém jarním debutu, na který do smrti nezapomenu, před sebou měla pořadatelská BTL Agency nezávidění hodný úkol – udržet vysoko posazenou laťku a uspokojit fanoušky natěšené víc než kdy jindy. Snad při nich stojí vyšší síly, třeba umí čarovat nebo jen prostě umí, protože oboje se jim podařilo. Souvisí to jedno s druhým, počínaje vstřícným přístupem, téměř hodinářsky šlapající organizací, kapkou odvahy, netradičním uspořádáním haly naširoko, luxusním osvětlením a nazvučením konče.Taneční energii nám do žil pumpovalo sedm světových DJs, z nichž téměř všichni představovali nějaký nový dlouhohrající produkt. Sestavení line-upu bylo v Čechách jedinečné, skutečně slibné, ale jak se nakonec ukázalo, z hudebního hlediska také hodně jednotvárné a tranceu jsme si moc neužili.
Rozehřát příchozí a nakrojit atmosféru měl za úkol Nor Boom Jinx. Jeho set jsem slyšel jen z rádia, takže nemohu hovořit za přítomné, ale podle všeho předvedl svůj běžný standard. Po něm nastoupil Pavel Khvaleyev, polovina ruského projektu Moonbeam. Přestože jejich originální produkci zbožňuji, na takovém eventu jsem si ji dost dobře nedokázal představit. Pavel však nejen mě vyvedl z omylu a z druhého setu sestaveného komplet z vlastní muziky se vyklubal snad ten nejmelodičtější a nejvokálnější z celého večera. Jako jediný navíc plně komunikoval s publikem, které se kolem desáté začalo konečně rozšiřovat. Z celé noci mám pocit menší návštěvnosti, což mě jako návštěvníkovi pranic nevadilo. Možná, že tento dojem způsobilo zmiňované uspořádání haly, které možná ne úplně vyhovovalo fotografům, nicméně obyčejný smrtelník se všude lehce dostal a všechno viděl. Žádné překážky nečekaly ani v šatnách, směnárně tokenů, natož na barech. Znovu tedy vyzdvihuji a třikrát podtrhuji vynikající organizaci, jež jinde nepamatuji. A v naprosté pohodě byli i lidé, kteří se přišli bavit, samozřejmě pominu-li pár agresivních magorů, kopulujících párů či chemiků, kteří by si bez své drogy nedokázali noc správně užít.
Jako třetí host se poprvé českému publiku představil britský mladík Mat Zo. Set začal remixem Be There 4 U a ihned bylo jasné, že následující hodina a půl bude splněním mých nejčernějších troucidových snů. Vyznavači vrzu museli být naopak nadšeni. Ze setu poskládaného zejména z Matanových remixů vyčnívaly notoricky známé hitovky jako Live Forever, The Theme, Rebound a jiné. Nejzajímavější byla pravděpodobně poslední čtvrtina setu, ve které se objevil vokál One More Time od Daft Punk či digitální Punk, jež byl hitem už na jarní edici, díky které jsem částečně pozapomněl na předešlé utrpení.
Dvacet minut před půlnocí byl čas na speciální live výstup Ellera Van Buurena a Christiana Burnse. I kdyby se za celou noc nic jiného nestalo, stálo těch pětatřicet minut za to. Usměvavý Eller, jež za pultem vypadal jako levnější a mladší verze Armina, předvedl, jak famózní a intimní vztah se svojí kytarou má. Nejprve ji slušně potrápil v rámci Mirage, následně se mazlili při interpretaci Zocala a Coming Home. Následovalo sólo britského zpěváka v podobě On The Wire a In The Dark a nakonec společné zhudebnění This Light Between Us, které vás prostě muselo dojmout.
Noc se překulila do druhé poloviny a první hodiny nového dne patřily reinkarnovaným Gabriel and Dresden, kteří byli bezpochyby největším lákadlem celé akce. Zároveň byli velkým tajemstvím, páč nikdo pořádně nevěděl, co od nich čekat. House to zaplaťpánbůh nakonec nebyl (i když k tomu chvíli nebylo daleko), ale přesto mám pocit, že očekávání nemalého počtu fandů nenaplnili. Já osobně jsem byl připraven na to, že jen stěží překonají sebe sami z první tuzemské Sensation, takže jsem nemusel být jejich přílišným bzukáním zklamán. Chvílemi jsem se docela nudil, na druhou stranu hltal každičký moment, páč kdoví, kdy zase americkou dvojku uvidíme. Stejně jako v případě Matana by stačila jen poslední čtvrtinka jejich vystoupení a úplně nejlepší byl samotný závěr v podobě Dangerous Power, As The Rush Comes a samozřejmě Tracking Treasure Down Revisited. Popravdě doteď nevím, co si o jejich výstupu mám myslet. Publikum často působilo strnule až mrtvolně a ani DJs zrovna dvakrát nekomunikovali.
Dalším debutantem na české půdě byl Kanaďan Arnej. Strašně, strašně, strašně moc jsem se na něj těšil a jistě jsem nebyl sám, kdo chtěl naveliko zažít jeho temnou orchestrální produkci. Nevím, co mu kdo napovídal, ale nejen, že z jeho studia jsme neslyšeli téměř nic, ale hrál jako by ani neexistovala jeho fungl nová kompilace. Sobotní noc byla skutečně plná překvapení, a i přes toto byl Arnej časovanou a chvílemi přebasovanou bombou, jež z Areny vyhnala i poslední zatoulanou myš. Jako by věděl, že české publikum na věci, které nezná, netancuje, střídal šikovně tracky méně známé s takovými nášupy jako Outsider, AK-47, Brute, a dokonce Traffic, jež asi nikdo nečekal. Závěr Arnejovy pekelné jízdy byl celkově retro, páč zařadil vlastní remích Airwave nebo Laidbackovo podání Out Of The Blue. Největší radost mi ale udělala novinka Cosmic Gate s Emmou Hewitt, jíž breakdownu narušovalo jen basování z druhé mikrostage, která žila v rytmu techna.
Jediný čistý trance do Prahy přivezl Giuseppe Ottaviani. Konečně vokály, skutečné melodie a solidní tempo. Je pravda, že i jeho výstup byl neobyčejně, možná až příliš energický. Já osobně měl všeho plné brýle, proto jsem se na nějaký čas zašil do klidu na vyhřívaný dvorek za kuřáckou M-Zone. A dobře jsem udělal, páč Marcel ze mě následně vyždímal poslední zbytky sil. Woods skutečně nezklamal, dokázal udržet tanečníky na place a drtil nás do poslední minuty, až se Incheba v základech otřásala. Vynikající set, ve kterém mimo jiné představil novou verzi Advance či Wéčkový remix klasiky Silence a nechyběla ani Bottle. Lepší závěr si neumím představit.
První magická noc sice nepřekonala, přesto se druhá Trancefusion zapsala do historie české taneční kultury úhledným a tučným písmem. Už nyní se třesu nedočkavostí na jarní edici s podtitulem A DREAM COME TRUE.
|
|
| |
|
| |
| nemá avatar |
11.10.2011 19:38:02
Pekne napsane, pro me byl rozhodne nejlepsi Moonbeam. Tak melodickej a emotivni set, fakt parada. Moje vlajka ho jiste potesila  A jeho zaver setu? CO dodat ... To Forever Remix .... track, kterej jsem touzil slyset nazivo po boku sve pritelkyne snad nejvic na svet ... a dockal jsem se |
| nemá avatar |
11.10.2011 22:11:29
S názorem taky naprosto souhlasím. Nejlepší byli Moonbeam. Doufám, že sem zajedou znovu. Já bych si je rád znovu poslechl a nejradši bych je snad naživo poslouchal každej večer. Ten jejich set neměl chybu. Zbytek už byl na pomezí zklamání a chvilkami dobrých momentů + teda úžasný živý výstup, což z akce jako celek udělalo lehce nadprůměrnou akci a musím říct, že jsem byl rád, že jsem tam byl |
| nemá avatar |
11.10.2011 23:24:54
pánové musím souhlasit,když jsem slyšel to forever tak se mi zablýskaly oči akci hodnotím jako výbornou ale musím si stěžovat na to že na trancové akci jsem tranceu slyšel opravdu minimum :/ |
| nemá avatar |
13.10.2011 10:40:21
Pro mě byl vrchol večera jednoznačně to live vystoupení Ellera a Christiana. Jak napsal Trancer - I kdyby se za celou noc nic jiného nestalo, stálo těch pětatřicet minut za to! 
Moonbeam jsem slyšel ještě doma z rádia, ale i tak to bylo výborný. Arnej mě překvapil hodně, čekal jsem od něj úplně něco jiného, ale zahrál velmi slušně.
Asi nejvíc (když nepočítám to live vystoupení) jsem si užil Giuseppeho set.
Jinak akce byla velmi pěkně zvládnutá. Jediné co mi občas vadilo bylo dunění z druhé stage, které bylo slyšet v tišších pasážích. Takže když už zněl nějakej pěknej breakdown, tak ho rušila druhá stage. Jsem zvědavej jak to bude vypadat na jaře v Průmyslovém paláci, tam bude ještě víc stagí. |
|
|
|
www.trancefusion.cz
| RadioShows právě teď |  |
Zaujal vás tento server? Chcete se stát jeho součástí? Píšete o hudebním dění, či děláte něco jinak zajímavého a máte pocit, že se to sem hodí? Máte nějakou připomínku či návrh? V tom případě neváhejte a kontaktujte nás.
Můžete si také vložit naše ikonky
a uložit si nás do Oblíbených.
RSS můžete odebírat zde.
|
Facebook
MySpace
Twitter
Google záložka
Oblíbené
Linkuj!
Spustit RadioPlayer